Máte doma kýč? No a?

Představte si, že přijdete do perfektně zařízeného bytu, kde mají vše dokonale sladěné. Zavítáte přímo do obývacího pokoje. Jste spíše naladěni na starožitnosti? Tak se rozhlédněte.
o   Stůl a židle z počátku dvacátého století.
o   V rohu pianino od Enrica Bremitze, které je pochopitelně v historizujícím stylu, aby dobře ladilo nejen svými hudebními tóny.
srny u stromu
Nebo raději klasiku a zvolíme styl Biedermeier? Je to vlastně úplně jedno, protože jedna důležitá součást pokoje nám tu stále chybí. Je to obraz. Ať už si zařídíte byt v jakémkoliv stylu, vždy na vás budou stěny volat, proč jim nedáte nějaký obraz. Každý bytový architekt vám vždy potvrdí, že je určitě nejlepším postupem nejprve zařídit místnost vším potřebným a až nakonec se rozhodnout pro zaplnění prázdných míst na stěnách.

kalhotky.jpg

Naše zeď – naše rozhodnutí

Podle toho, v jakém stylu jsme se snažili pokoj zařídit, budeme volit i obrazy na zdi. U moderního pojetí rozhodně nic nezkazíme například rodinnými fotografiemi. Nebo fotkami, které znázorňují zážitky z cest. U pokoje, který je zařízen více tradičně, se určitě budou více hodit klasické obrazy.
·        Obrazy, které v sobě mají skrývat umění, jsou naprosto vděčným bytovým doplňkem.
·        Je to totiž čistě pocitová záležitost.
·        Prostě se může líbit jen vám a nikomu jinému.
historický gauč
Například zděděný obraz může vyvolávat nostalgické vzpomínky, kterých se rozhodně za žádnou cenu nechcete zbavit. Můžete tedy svou návštěvu (která právě oněměla nefalšovaným zděšením) s klidným úsměvem přesvědčit, že ty dva troubící jeleny si pamatujete z dob, kdy jste pobývali u babičky na prázdninách. Viseli tam už od nepaměti. Místní malíř byl navíc tak dobrým umělcem, že ta zvířata připomínají částečně i některé jiné obyvatele lesa.
·         Prostě se nenechte přesvědčit, že to, co máte na zdi, je kýč.
o   Možná, že ano.
o   Ale co je komu do toho?

Máte doma kýč? No a?
Ohodnoťte příspěvek